Oddaný pes Hačiko

14. prosince 2009 v 14:56 | Rikki |  Příběhy
Jeden profesor z Tokijské univerzity měl psa plemene akita inu, který se jmenoval Hačiko. Měl ho už od malého štěňátka. Byli na sebe tak nesmírně zvyklí, že kdykoli pes musel zůstat bez pána, trpěl. Jenže profesor denně dojížděl na univerzitu, a tak ho nechával o samotě. Hačiko tak netrpělivě očekával návrat svého přítele, za každý den pozdě odpoledně doběhl na nádraží v Šibuja, což bylo kilometr a půl od profesorova domu, a čekal, až přijede vlak, který mu přiveze páníčka. Profesorův vlak přijížděl v šest hodin a pes tam pokaždé čekal. Pak poctivě splnil svou povinnost a doprovodil pána domů. Běžel před ním a tvářil se velmi hrdě, zatímco důstojný pan profesor zamyšleně kráčel o nekolik kroků za ním.

Jednoho mrazivého dne v roce 1925 přišel Hačiko na nádraží, jak měl ve zvyku. Jenomže vlak přijel a profesor z něj nevystoupil. Jak by Hačiko mohl vědět, že profesor v práci zemřel, a už nikdy nepřijede? Druhého dne profesorovi přátelé zjistili, že pes ještě stále čeká na nádraží. Uvědomili si, co se stalo a vzali Hačika s sebou domů. Nazítří ale pes utekl z nového domova, na šestou doběhl na nádraží a čekal na vlak. A když ani tentokrát jeho milovaný přítel nepřijel, vrátil se do svého nového domova. Na nádraží ale přiběhl příští den a pak zase - a pokračoval v tom i další týden a měsíc... docházel tam deset let, po celý zbytek svého života. Čekal na profesora, který už nikdy neměl přijet. Zdaleka přijížděli lidé, aby ten div viděli, ale on si jich nevšímal. Nemohl si ničeho všímat: čekal. S příběhem Hačiko a jeho nesmírné věrnosti se postupně seznámilo tolik lidí, že když pes ve dvanácti letech zemřel, byl toho dne v Japonsku vyhlášen celostátní smutek.



©Kopíruj pouze se zdrojem!!!!!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka | 30. prosince 2009 v 8:45 | Reagovat

Super film:)))preplakala som ho cely,ale vazne super.to je dokaz,ze pes je najlepsi priatel cloveka:)))

2 Katka | E-mail | Web | 2. března 2010 v 15:21 | Reagovat

Článek pěkný, srozumitelný, neunaví, ale na fotce je Americká Akita, což trošku kazí představu :-)

3 Gabika.karin | E-mail | Web | 16. září 2010 v 19:53 | Reagovat

kde ho zoženiem prosím odpíš mi na stránku www.lovebunny.estranky.sk alebo na www.karinkakitty.estranky.sk je tam kontakt na mna

4 karolína ad... | E-mail | 17. ledna 2011 v 11:05 | Reagovat

smutné0

5 anonym | E-mail | 20. února 2011 v 13:30 | Reagovat

tenhle film je opravdu smutnej nejvíc tam kde ten profesor umře a hačiko na něj čeká :-(  ale taky je dost smutny kdyz hačiko na nej vzpomina,a pak umře :-(

6 Pepi | 26. října 2011 v 12:04 | Reagovat

Opravdu krásný film....Neuvěřitelné pouto mezi Profesorem  a Hačikem....

7 Janka Oldstajlova | 27. května 2012 v 14:47 | Reagovat

Tiež som veľmi plakala pri tomto filme :-( ..myslím, že len kamenného človeka to nedojme

8 daniela | 30. srpna 2014 v 19:21 | Reagovat

Film sem videla z roku 1987 i 2009 oba sou super taky sem ho probrecela muselo pro hačiká byt hrozny to ze tolika let cekal na sveho pana ktery se uz nikdy nevratil cekal na jeho pohlazeni a umrel s pocitem ze ho uz nikdy nevidel zivot si tak ani neuzil kdyz kazdy den chodil na na to nadrazi nejlepsi jsou psi neni nad psi neexistuje nic lepsiho a vernejsiho jsou lepsi nez lifi nikdy vas nezradi a sou vam verni

9 WaclawI | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 13:15 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama